Konec jedné éry
18.12.2008
pro mě představuje vystěhování z kolejí...
Celý článek
přes léto jsem byla ve Skotsku a prošvihla jsem dost zásadní zprávu...
Celý článek
a tím končí jedna kapitola mého života spjatá s Gaiou...
Celý článek
Já, já, já, jenom já!!! Možná proto, že na všechny působím jako pozitivní osoba, si potřebuju postěžovat své webové vrbě. Nikdo to nečte, ale já se vypíšu a je mi líp. Díky pane blog
Celý článek
táta mi zapustil do stromu
železnou tyč
musel mě vysadit
byla vysoko
cvičil jsem hodně
a nikdo mě nehlídal
ani nemohl
táta byl už pryč
zvedám svého syna
do korun stromů
je to výš než dřív
a on se drží
jednou
až nebudu
přijde
a nedosáhne
stalo se toho dost, co jsem tu chtěla napsat, ale nakonec to bude zase jenom z rychlíku (depresivního)
Byli jsme ve Slovinsku na horách. Tam to bylo super. Pak jsem promýšlela možnost pobytu přes Erasmus právě v Lublani, ale kvůli Petrovi jsem to zavrhla. To už začala škola. Vlastně jsem přijela v nedělu ze Slovinska a v pondělí už jsem seděla v lavici a poslouchala okolnosti vzniku Velislavovy bible. Těžký šok. No a tak to uteklo, že už je čtvrtý týden školy. A mně připadá jako minulý život sjíždění zasněžených svahů na prkně ve sluneční záři.
Jo a aby toho nebylo málo, mám dneska depresi z toho, že se nezvládnu uchytit po škole někde v práci. Mám nesmyslný obor (mimochodem otázka, co budu dělat po práci, mě přivádí k šílenství), který mě sice baví, ale jsem tak nehorázně LÍNÁ, že je mi samotné ze sebe špatně. To mě pak popadne záchvat pilnosti a skončím zahrabaná v papírech s depresivním pocitem vlastní malosti. Studium mi nedělá až takové starosti, to spíš práce potom. Moje dosavadní pracovní zkušenosti jsou zoufalé, trapné, ojedinělé, obskurní, nepříjemné, vyhrocené, nepotřebné, k ničemu. Úplně první brigáda byla v Dambořicích na meruňkách u jedné dříve velice dobré kamarádky. Ruce mi šly tenkrát dozadu, takže mi půlka tetin sběraček přisypávala do zástěry, abych si vydělala aspoň něco. Pak jsem taky dělala na poště, roznášela jsem dopisy. Dobrá dřina za minimální peníze. Přivydělávala jsem si doučováním dvou fracků češtině, ale jednou mi prostě nezavolali a tak to skončilo. Doučovala jsem i angličtinu, ale úplné základy, na víc nemám. Taky jsem dělala v kavárně servírku, to byla dobrá a drsná zkušenost, v tu dobu jsem ze stresu a nudy kouřila deset denně. Poslední a jediná trochu platná pracovní zkušenost se odehrávala u nás v infocentru, kde jsem dělala korektury místnímu tisku. A to bohužel taky nečekaně skončilo. Prostě mě jednou nezavolali.
Teď mám z toho komplex: je na mně něco divného, dělám něco špatně? Radši bych ocenila, kdyby mi řekli na rovinu, co se děje, místo hradby mlčení. Mám štěstí, že ty lidi nepotkávám. Asi by to bylo dost nepříjemné. No a dneska řeším to, jak se můžu uchytit s titulem Bc. v oboru bohemistika, když nemám praxi a zřejmě ani schopnosti. Mrzuté, že?
je to takzvaná dlouhá story se zatím nejasným koncem...
Celý článek
to tak člověk přijede na kolej a tam dva cizí batohy...
Celý článek
Gaia má nové album a reakce jsou různé, tak přidávám tu svoji...
Celý článek
Tak jsem sa dívala, co jsem tady psala. Už je to dávno. No a narazila jsem na příspěvek o Majošovi, tak sem chcu enom napsat, že je to už lepší, byl doma oslavit třicátiny a hybnost sa zlepšuje. Sice to zatím vypadá na vozík, ale aj tak je to mnohem lepší....
mám z toho radost.
Ve škole fofr, navíc sa mně nejak nedaří v poslední době komunikace s pedagogickým sborem, takže to vázne...no ale budu bojovat!!!
Kolem a kolem....................furt tak uvažuju, ale nedokážu chytit myšlenku v pravú chvílu. Prostě když o nečem přemýšlám, neni nikde kolem médium, na které bych to zaznamenala. A když je médium, tlápu blbosti jako teď. Dokonce sa mně ani nechtělo popsat koncert GM na Flédě, už je to skoro měsíc. To su ale!
nechtělo sa mně o tom psat dřív, umřela už čtrnáct dní zpátky...
Celý článek
původně byl totiž nadpis příspěvku Samota...oh jak depresivní!
Celý článek